Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kritika restaurací: Lesní hostinec Eisenmann

17. 11. 2011 23:40:07
Válka dvou architektů, lesní hospůdka a odporný bufet. Tyto tři prvky se skloubí do restaurace, která mě nepotěšila. A já jí také nepotěším.

Jubilejní desátá recenze bude skutečně speciální, protože budeme hodnotit restauraci, kterou ohvězdičkoval sám veliký Polreich. Recenze vyjde 1. prosince.

Možná nebudete nadšeni, že opět hodnotím zahraniční restauraci, ale nebojte se. Čechů se okolo potuluje hodně a slyšel jsem, že přímo v restauraci je někdy i český personál. Nacházíme se v Německu, konkrétněji v NP Luzný, kde se mimo jiné nachází nejdelší stezka mezi korunami stromů na světě. Je to určitě skvělý zážitek.

Pravděpodobně dostanete hlad a porozhlédnete se po nějaké restauraci. Je jich zde více, ale mně byl doporučen Lesní hostinec Eisenmann. Restaurace zvenku vypadá celkem stejně, jako ostatní domky v okolí, takže jí poznáte podle venkovního sezení a velkého dětského hřiště, které je hned vedle. Plni očekávání vstoupím do restaurace a můj první pocit byl... zmatený. Rozhodně se nejedná o tak hezkou restauraci, která je vyfocena na oficiálních stránkách (mimochodem jsou i v češtině, což se cení). Jeden stůl je namačkaný na druhém a pocitu prostornosti nedodávalo ani množství hostů.

Což je pravděpodobně i důvod, proč se nejedná o klasickou restauraci, ale spíše o jídelnu, protože si jídlo donesete ke stolu sami. Výhodou alespoň je, že jde výdej celkem rychle a obsluhující kuchaři jsou celkem milí lidé. Je sice možné, že narazíte na dlouhou frontu, ale ta postupuje svižně.

Vybral jsem si vychvalované vepřo knedlo zelo a usadil se ke stolu. Než jsem se mohl pustit do jídla, musel jsem si pozorně prohlédnout ten paskvil, kterému říkají interiér. Je to jakoby se dva architekti neshodli na tom, jak má hostinec vypadat. Rozdělili to tedy napůl. Takže zatímco vrchní půlka je provedená v klasickém „chaloupkovém“ stylu z tmavého dřeva, spodní polovina je vyvedena z moderního světlého dřeva. Navíc se někdy styly prolínají a moderní okno, kterému někdo vnutil babičkovský nádech, vypadá prostě zvláštně. Nevíte, jak se máte cítit. Je to útulné posezení u babičky, nebo moderní pokroková restaurace?

Teď k jídlu samotnému. A jdeme postupně. Vepřo bylo naprosto skvělé. Sice nebylo okořeněné rovnoměrně, takže někdy je to chuťově velmi výrazné a jindy zase vůbec. I tak se ale jedná pořádný kus skvěle propečeného masa, kterému snad nejde nic jiného upřít. Zelo už takovou slávu nenadělalo. Ačkoliv to bylo zelí, správně kyselé, nebylo správně chutné. Kuchař si asi chuť schoval při vaření pod čepici. Rozhodně v tomto případě nedoporučuji jíst maso se zelím, protože maso pak přijde o tu správnou chuť. Trochu mi vadilo i to, že zelí nebylo skoro vůbec nakrájené a tak se s ním docela špatně manipulovalo. A nyní knedlo. Okamžitě zdůrazním, že se jedná o bavorský knedlík, který není pro český jazyk to pravé ořechové. Ale tohle? Po všech stránkách to vypadalo jako těsto splácané do koule, které někdo na pár vteřin ponořil do vody. Uvnitř byly knedlíky téměř syrové a to je obrovská chyba.

O vysušeném chemickém dortu, který jsem si ke své smůle dal na konci, se nebudu ani zmiňovat.

K hygieně nemám co vytknout, vše bylo relativně čisté.

A nakonec poměr kvalita/cena. Mé VZK stály zhruba 200 korun, což by byla dobrá cena, kdyby bylo všechno ostatní alespoň průměrné. Takhle je to ale děs a bída.

Závěrem: Zdejší jídlo raději nechtějte ani zadarmo, tedy pokud nehodláte své děti uklidit na vedlejší hřiště a sami třeba jen popít kávu, která je snad jako jediná velmi kvalitní. A dejte si jí venku, vevnitř by vás mohla přejít chuť.

Hodnocení- 0 (0/5 hvězdiček)

Hodnocená restaurace: Lesní hostinec Eisenmann, Böhmstraße 37, Neuschönau http://www.nationalpark-bayerischer-wald.de/tschechisch/besuchereinrichungen/infozentrum_heh/waldwirtschaft.htm

Autor: Lukáš Navara | čtvrtek 17.11.2011 23:40 | karma článku: 7.97 | přečteno: 1282x

Další články blogera

Lukáš Navara

Recenze: Interstellar

Pan Christopher Nolan je skutečný mistr svého řemesla. Prakticky vzato nenatočil film, který bych hodnotil jako špatný, nebo i jen nadprůměrný. Interstellar nám ukázal, že když se bratři Nolanovi do něčeho pustí, vznikne něco úžasného. Pojďme se na to podívat.

8.11.2014 v 12:01 | Karma článku: 6.57 | Přečteno: 530 | Diskuse

Lukáš Navara

Fejeton: Volit dnes už není v módě

Mnoho lidí sledovalo letošní druhé kolo senátních voleb se strachem, jiní s nadšením a poté se najde masová většina, které byly volby zcela lhostejné. A ne že by to bylo kvůli tomu, že se volby konaly jen v jedné třetině volebních obvodů, nebo že by průměrný Čech neměl zájem o politiku...

21.10.2014 v 10:00 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 326 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ladislav Větvička

Byl to komuňista. Ale umirněny. Tradyce v Koločavě byla obnovena.

Koločava, to je hrozna ďura v krasnem udoli Podkarpatske Rusi. Žije se tam blbě, bo všude daleko, dostat se tam da blbě, bo cesty pamatuju Masaryka a je tam nuda, bo zhyčkany turista tam nema co robit a raději vali do Chorvacka.

27.6.2017 v 11:11 | Karma článku: 43.55 | Přečteno: 3757 | Diskuse

Jan Tomášek

Oběd po indicku

Někde v indickém státe Radžastán – na úpatí nevysokých hor leží malá vesnice kam byli na oběd pozváni dva Češi. Jedním z nich jsem byl i já – psal se rok 1996.

27.6.2017 v 9:02 | Karma článku: 10.71 | Přečteno: 336 | Diskuse

Miroslav Hruška

Jak jsem vypnul aneb reportáž z druhé víkendovky v Jeseníkách

Jedna víkendovka mi nestačila. Respektive nebude stačit. S tímto pocitem jsem se přihlásil na obě jarní víkendovky Zeměchval. Takže sotva jsem se vzpamatoval z jedné víkendovky, vyrážím v pátek 5. května do Jeseníku znovu.

27.6.2017 v 7:30 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 198 | Diskuse

Jan Tomášek

Halič a severní Slovensko 1997

Tenkrát bylo Polsko taková země neprobádaná – už nevím přesně kdo s nápadem na cestu sem přišel – ale každopádně jsme jeli čtyři. Jedna dívka a tři pánové.

26.6.2017 v 23:21 | Karma článku: 9.48 | Přečteno: 380 | Diskuse

Lukáš Swoboda

Když církev zdědí dům v němž žijete. Aneb: "My jsme církev, my neděláme chyby" (dopsáno)

To se povedlo i mě. Zaklepali na dveře a něco chtěli. Jsem přívětivý. Svědky kohokoliv klidně vyslechnu ať rozšířím nejen obzory. Jenže!:-) Oni chtějí rozšířit jen jedno. Tvoji peněženku. Nebo tě prostě jen tak z legrace vyho...

26.6.2017 v 23:16 | Karma článku: 25.75 | Přečteno: 1484 | Diskuse
Počet článků 43 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1552
Křesťan, student, spisovatel, moderátor rádia ICM, amatérský kritik restaurací.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.