Utrpení

Krátká báseň o utrpení, protože ve světě je mnoho zla a proto se nemůžeme vždy smát...

Co se to jen se mnou děje?

Mé mysli, tělu, velmi zle je.

Kampak všechno toto trápení spěje?

Snad blíží se konec života mého děje.

 

Vždyť teď šťastný měl bych být.

Vše, co chybělo mi ke štěstí, měl bych mít

a neměl bych o štěstí už jen snít.

Tak jak jen ten smutek ze sebe smýt?

 

Cítím velkou slabost těla mého,

cítím, že děje se něco velmi zlého.

Mám duši, srdce, tělo ztrápené,

a jakékoliv řešení je velmi vzdálené.

 

Tělo mé se brání nemocí,

copak už mi není pomoci?

Snaží se vyhnout povinnostem,

avšak se vyhýbá i radostem.

 

Na koho teď obrátit se mám?

Copak zůstanu už navěky sám?

Jakoby zářila jen jedna hvězda srdce mého,

od mé krásné milované natolik vzdáleného.

 

Do propasti temnoty trápení mě vodí,

proč mi jen někdo, kdokoliv, lano nehodí?

Démoni temnoty si v mém trápení lahodí,

až jednou budu ten, co naději zahodí.

 

Už nechci cítit toto trápení,

dej mi, prosím, Kriste, nějaké znamení.

Ať trápení v mém srdci není,

ať ho láska, radost, vyplní.

Autor: Lukáš Navara | úterý 14.2.2012 22:17 | karma článku: 8,61 | přečteno: 931x
  • Další články autora

Lukáš Navara

Recenze: Interstellar

8.11.2014 v 12:01 | Karma: 7,16