Mnoho lidí sledovalo letošní druhé kolo senátních voleb se strachem, jiní s nadšením a poté se najde masová většina, které byly volby zcela lhostejné. A ne že by to bylo kvůli tomu, že se volby konaly jen v jedné třetině volebních obvodů, nebo že by průměrný Čech neměl zájem o politiku...
Celých 16,69% lidí ve třetině volebních okrsků rozhodovalo o složení třetiny druhého nejdůležitějšího zákonodárného orgánu- senátu. Asi se všichni shodneme, že necelých 17 % je pekelně málo. Příznivci minulého režimu si jistě povzdechnou, že za nich by se tohle nemohlo nikdy stát. A mají pravdu. Jenže zase všichni víme, jaký byl tehdy výběr. Na jedné straně hrdý komunistický vlastenec, který je ochoten bojovat za světlé zítřky našeho socialistického lidu a straně druhé vlastenecký komunista, který je ochoten udělat vše pro zářnou budoucnost našeho socialistického lidu.
Dnes máme demokracii a možností koho volit je nesčetně více. A také jsme si toho hodně vážili. Například v prvních demokratických volbách byla účast 97% a všichni nadšeně házeli lístky do uren.
Dnes? Dnes je průměrný Čech naštvaný a znechucený z české politiky. Přesto není ochoten zvednout půlky z gauče či od piva a rozhodovat o budoucnosti naší země. Možná by nebylo od věci přestat jenom nadávat na to, jak je všechno špatně a místo toho s tím něco doopravdy udělat.
