Lukáš Navara

Recenze: Interstellar

8. 11. 2014 12:01:15
Pan Christopher Nolan je skutečný mistr svého řemesla. Prakticky vzato nenatočil film, který bych hodnotil jako špatný, nebo i jen nadprůměrný. Interstellar nám ukázal, že když se bratři Nolanovi do něčeho pustí, vznikne něco úžasného. Pojďme se na to podívat.

Cooper (Matthew McConaughey) žije v polo-postapokalyptických časech lidstva, kdy poslední rostlinou, která dobře roste a všechny nás živí, začíná být kukuřice. Pokud však i ona bude napadena snědí, nebo jí udusají časté prašné bouře či nedostatek vody, bude lidstvo ztraceno. Poslední, kdo na planetě přežije, je generace Cooperovo dětí.

Naděje na záchranu je malá. Naštěstí však jeho dcera Murph (Mackenzie Foy/Jessica Chastain) začne objevovat záhadné vzkazy jakési nadpřirozené moci. Cooper nakonec zjistí, že se jedná o souřadnice, které ho zavedou na přísně tajnou základnu, kde se setká se svým starým profesorem (Michael Caine), který mu nabídne dva plány na záchranu lidstva. Oba se však opírají o to, že lidstvo najde novou planetu k životu. Cooper se tak společně se svou posádkou, ve které je mimochodem dcera profesora Amelia (Anne Hathaway), vydává do vzdálené galaxie nalézt tu pravou planetu, která může být naším domovem.

Ačkoliv tedy příběh samotný není špatný, sám o sobě toho filmu tolik nepřinese. K tomu se ale dostaneme později.

Rád bych se nyní zaměřil na herecké výkony. Především McConaughey hraje úžasně. Je vidět, že se na svou roli opravdu hodí, protože mu opravdu věříte každou emoci, každý pocit i každé slovo. Ostatním hercům se také dá něco vytknout jen velice těžko. Když tedy nepočítám vyloženě vedlejší postavy, kde některé opravdu moc talentu nesesbírali (myslím tím především učitelku a ředitele školy, kteří jsou opravdu velice křečovití), jsou výkony opravdu skvělé až perfektní.

Nyní k hudbě. Nolan vsadil na jistý trumf, kterým je oblíbený filmový skladatel Hans Zimmer. Jeho hudba mi ještě při psaní recenze hraje v hlavě, což se mi u filmů moc často nestává. Chlapec prostě ví, co dělá. Občas, hlavně ze začátku, jsem měl pocit, že mohlo být zvoleno jiné hudební tempo, protože při některých scénách mi moc nesedlo. Ale to je jen detail, který se dá snadno přehlédnout.

Vizuálně je film takovým uměleckým dílem. Nejen, že kamera precizně odvádí svou práci, ale i veškeré filmové efekty při cestování vesmírem jsou občas natolik epické, že z toho až mrazí v zádech. Tady bych vytknul snad jenom to, že některým scénám by 3D sedlo jako zadek na hrnec a možná je škoda, že nebylo využito. Ale zase- v zásadě vzato nepodstatný detail.

Abych to shrnul, film je po všech stránkách opravdu mistrovským dílem, které si zaslouží to nejvyšší možné hodnocení. Pokud se tedy nebavíme přímo o příběhu.

Příběh buď milujete, nebo vám nic neřekne.

Příběh je zde asi to nejsložitější na hodnocení. Jsou zde totiž dva pohledy, jak k němu přistupovat a tak je asi na každém z diváků, jak se na to bude dívat.

Když si vezmu film samotný a budu ho sledovat bez chuti se nad ním zamyslet, v zásadě vzato mi toho moc neřekne. Příběh sám je poměrně nic neříkající, postavy jsou poměrně šablonovité, a když si to vezmu kolem a kolem, je to dosti ubrečené, zbytečně moralizující a takové nijaké. Z tohoto důvodu bych dal celkové hodnocení 7/10.

Ale pozor! Pokud se nad filmem na chvíli zamyslíte a trochu se nad ním pozastavíte, zjistíte, že má v sobě mnohem víc, než to. Je toho dokonce tolik, že je téměř nemožné pobrat všechno na jedno zhlédnutí.

Interstellar totiž obsahuje velké množství nejrůznějších hlubokých myšlenek, přičemž každá z nich je tak hutná, že by pohodlně mohla dostat vlastní film. Tady jsou však všechny servírovány pohromadě a po malých doušcích. Přesto do sebe zvláštním způsobem zapadají a prolínají se tak, abyste měli stále nad čím přemýšlet a nad čím žasnout. Mám takové podezření, že Interstellar není ten typ filmu, kterému záleží na silném příběhu. Je to ten typ filmu, který vám zavaří mozek, když se budete chtít dopídit odpovědí na otázky, které předkládá.

Takové množství kvalitního mozkového materiálu se stejně dá pořádně ukázat jen tam, kde není příběh, který by ho zastínil, či postavy, které by ho odsunuly na vedlejší kolej. I když se kvůli tomu může klidně stát, že si z filmu nakonec neodnesete nic.

Ale nejvíce se mi líbí (společně s hudbou a efekty) jedna věc- Nolan vám totiž nikdy neřekne, jak se máte v určitých situacích zachovat. Ani vás nenutí měnit váš postoj k životu skrze prvoplánové moralizující zoufání nad lidskou zkažeností. Jenom vám ukazuje možnosti, přičemž žádná není ani správná ani špatná. A to je ta genialita, kterou film obsahuje, i když nemusí být na první pohled vidět.

A ještě pár postřehů na závěr: Film osloví milovníky Sci-Fi i fyziky a to především svým pojetím cestování mezi galaxiemi a pracováním s různými dimenzemi. Určitě si zamilujete místní roboty, kteří jsou skutečně skvělým kořenícím prvkem. Ve filmu je několik dobrých humorných scén a odkazů na jiné vesmírné filmy. Některé motivy jakoby se inspirovali filmem Gravitace, což ale vůbec není na škodu, protože se jedná jen o dobré oživení, ne o vyloženou „vykrádačku“.

Závěr: Interstellar je film, který neosloví každého. Přesto si myslím, že je to jeden z nejlepších počinů v historii kinematografie, protože to, co nám předkládá a jakým způsobem to dělá, je zcela ojedinělé a hlavně- perfektně odvedené.

Hodnocení: 10/10

Žánr: Dobrodružný, Sci-Fi, Mysteriózní

Původ: USA, Spojené Království

Rok vydání: 2014

Délka: 169 minut

Máte zájem vidět další recenze, filmové tipy a novinky? Navštivte nový internetový filmový magazín zijemefilmem.cz!

Autor: Lukáš Navara | karma: 7.16 | přečteno: 550 ×
Poslední články autora