(Ne)obyčejný román 2- Juffův triumf

Máte chuť se zasmát a pobavit? Už máte dost klasických románů a telenovel? Tak to si přečtěte (Ne)obyčejný román- parodii především na telenovely.

  Juff si sedl na svou pohovku a zapálil si doutník. Čekal, dokud dívka nepřijde. Ozval se zvonek, Juff se postavil a otevřel dveře. Jaké bylo jeho překvapení, když tam uviděl sestru Kláru! ,,Co tu děláte?", zeptal se vylekaně Juff. ,,No... já...", zakoktala se sestra. Juff ji pozval dál a ona si sedla na pohovku.,,Takže ještě jednou. Co tady děláte?",,Já jsem ta lehká dívka, kterou jste si objednal." Juff se tak vyděsil, že při nasávání doutníku ho doslova vcucl do sebe. Začal hrozně kašlat a z pusy se mu valili obláčky dýmu. Sestra ho praštila do zad tak mocně, že nejen, že Juff vydechl ten doutník zpět, ale dokonce se i ze samého stresu pozvracel.

  Podíval se na tu spoušť a zavolal reflexivně sluhu, ale ten tentokrát nepřiběhl, protože ho Juff vyhodil těsně před tím, než se nastěhoval k Supermanovi. Zaklel spousty velmi sprostých slov a hned, jak přestal, se zvedlo jeho tělo do vzduchu a začalo sebou lomcovat, nakonec udělalo pár kruhů kolem lustru a velkou rychlostí vletělo přímo do zdi. Když se Juff probral, ležel na zemi a sestra Klára mu dávala pusy. Vyděsil se, odkutálel se pryč a zařval:,,Pro autora ženská! Ty ses úplně zbláznila! Co blbneš? Nejsi snad věrná autoru?!",,No...", zaváhala Klára. ,,Když já už to tak dlouho nedělala!" Každopádně ji Juff vyhodil ze své vili a šel si lehnout.

  ,,Kdo to zase otravuje!", zařval Lev Losos, který má spousty starostí s Emilem Pracháčem, když zazvonil zvonek. Sluha odpověděl:,,To je bývalý nadporučík Juff. Říká, že má pro vás velmi dobrou informaci." ,,Pusťte ho dál!", řekl nevrle Lev a posadil se do svého křesla. Juff spustil:,,Mám pro vás excelentní informaci, která vám pomůže potopit Pracháče.",,No jo, ale co za to chceš?",,2 desetiny procenta akcií firmy Cheese end Milk Company.",,Počkej tady, Juffe.", řekl Lev a vydal se za Marietou, která držela v rukou pozvánku do Zlaté makrely. ,,Kdo tě zase zve?!", zahulákal Lev. ,,Emil Pracháč.",,No jo! A už je to tady! To probereme později. Ale potřebuji od tebe jednu radu." A vylíčil ji, co mu nabídl Juff, který šmíroval za dveřmi. ,,Hele Juffe! Nešmíruj! Tak teda dobře. Já a Marieta jsme se rozhodli, že ti ty dvě desetiny dáme. Ale mě přijde, že je to docela málo za jednu hloupou informaci.",,Tu informaci mám i natočenou a dokonce ani Pracháčovi neřeknu, aby si dával pozor na ten váš starý trik s večeří ve Zlaté makrele.",,Tak fajn, Juffe. A co teda jde?" Juff převyprávěl svůj včerejší zážitek ,,... no a teď můžete tu kazetu předat televizi a ta to rozmázne tak, že Emil Pracháč dává peníze lehké dívce atd.", dokončil své vyprávění Juff. Losos se podíval na kazetu, přesvědčil se, že má Juff pravdu a podepsal darovací listinu se dvěmi desetiny procenta akcie firmy Juffovi.

  Juff si to nechal na úřadě ověřit, přišel do firmy a udělal tam pár změn. Na prahu dveří si klekl a řval:Ó sláva autoru! Díky! Díky! Sice tě nenávidím, ale za tohle máš u mě bod! Takže už mi nevadí, že jsi mě včera tak brutálně zmlátil!" Poté si objednal tuny vína i občerstvení, sezval všechny z okolí a byla to tak velká „pařba", že ani policisté nesměli chybět. Jen škoda, že začali předvádět svůj večírkový kousek s názvem Rozhánění davu a poté chtěli za svou účast zaplatit nehorázné peníze. Nakonec předali naprosto opilému Juffovi lísteček, na kterém byla stížnost od sousedů. Juff cosi zaklel a pak se pokusil doplazit do postele, ale v polovině schodů usnul.

  Zatímco Juff slavil, Marieta čekala na Emila Pracháče. Ona sama trvala na tom, že ji má sledovat detektiv Jonson, který má v případě nouze zavolat starého známého Noháka, velitele FBI. Když Emil dorazil, byl nádherně navoněn speciální voňavkou Ol de tchoř (nenechte se zmást názvem), která zaručovala úspěch u žen. Naštěstí se Marieta navoněla smradlavkou Ol de skunk, která smrděla hůř, než 50 let nemytý bezdomovec. Emil potlačil znechucení a laskavě se zeptal Mariety, která se oblékla tak příšerně, jako uhelný horník, který nosí 24 hodin denně celý život stejné montérky a měla vlasy tak rozcuchané a mastné, jako by nevěděla, co je to sprcha:,,Proč jste se oblékla tak hrozně?",,Protože jsem si myslela, že jste na to zvyklý z rodného domova v Hovniválově." Emil byl takový šmejd, že se ani moc neurazil. Na urážky byl totiž poměrně zvyklý díky tomu, že každému, koho potká, dělá ze života peklo. Vešli do restaurace, kde se číšníci upřímně divili, že Marieta Lososová vypadá tak příšerně. Ředitel restaurace však důvod znal, protože byl domluvený se Lvem Lososem.

  Po chvilce ticha donesli číšníci hlavní chod. Když Emil Pracháč zvedl pokličku, uviděl tam zkaženou rybu prolezlou červi. ,,Tohle jsem si neobjednal!", řval na číšníky. Ale Marieta ho přerušila a řekla:,,To jsem objednala já. Vždyť je to jídlo vašeho mládí, nebo ne?",,Ne to teda není!", řval Emil a dal svou plesnivou rybu odnést. Avšak Marieta trvala na tom, že si ji chce nechat na později. Emil se opravdu divil, když se napil vína, které číšníci donesli spolu s náhradním jídlem. ,,Fuj! Vždyť to je prošlý mlíko! Který debil...",,To já!", zakřičela Marieta. ,,Tak a mám toho dost!", zařval Pracháč a vrhl se na Marietu, aby ji mohl znásilnit. Ta ho však kopla do genitálií a rybou ho pleskla po obličeji až létali čarvy na všechny strany. Běžela do nastartovaného auta před restaurací, kde už na ní čekal rozesmátý Lev Losos a ujížděli pryč.

  ,,Víš, drahá. Já to tak nějak tušil, že se tě pokusí znásilnit. Pojedeme domů a tam už je sluha s excelentní večeří.",,To je skvělé drahý. Ostatně, já to tušila také." A tak končí další velmi rušný den našich hrdinů.